Vzrušující okamžiky s Ing. Králíkem

Nadpis článku je velmi důležitý. To vědí především bulvární novináři. Nyní jste součástí mého výzkumu, jak nadpis ovlivní počet čtenářů mého článku.

Inženýr Králík je králík. Nyní se zhmotnilo zklamání 90 % čtenářů.  Čekali přinejmenším erotický příspěvek.

Králíka jsem dostala do pěstounské péče od mé neteře, která usoudila, že je již starý, přesluhuje, tudíž není nutné se o něj starat. Můj muž její  „péči“ o králíka velmi těžce psychicky nesl, proto jsem požádala o již zmíněnou pěstounskou péči. Králík přes svoje léta (již asi 8, 5 roku) neměl jméno, proto jsme mu začali říkat Ing. Králík, podle hlavní postavy z filmu Vrchní prchni. Do dnešního dne nevíme, zda Ing. Králík je pohlaví ženského či mužského, nechtěla jsem ho stresovat při vstupu do nového života (života s námi) gynekologickou prohlídkou. Dost možná by prohlídka nebyla nic platná, páč nejsem odborník přes inženýry ani králíky.

Ing. Králíka jsme si přinesli v kleci do obýváku, našli mu vhodné místo a začali jsme se seznamovat. Já, ač jsem žena a měla bych stát v koutě, jsem milého inženýra „vyškrábla“ z jeho útočiště, posadila jsem se s ním na gauč a začala ho hladit.  Králík si zabořit čumáček mezi moje kolena a držel. A já hladila. Jenže je podzim a králíci přesrsťují, takže jsem vzápětí měla plnou hrst jeho chlupů. No co, vzala jsem lux a inženýra přeluxovala. A on držel, dokonce jsem měla pocit, že si to velmi užívá. Děláme to každý večer. Když je správný čas (cca 20,15 hod.), inženýr již panáčkuje a vyhlíží mě. Když se stane, že se vrátím domů velmi pozdě a na drbání není čas, sedí uraženě ve svém domečku.

Naše soužití s inženýrem došlo do bodu, kdy se musí cítit jako ve wellnesu. Každý den zelenina, čistá voda, každý den drbání, luxování a zase drbání. Můj muž tvrdí, že to není wellnes, ale že si pan inženýr myslí, že již pošel a je v nebi. V ráji… A já našla nový smysl života… Stále jsem po vylétnutí dětí z hnízda měla pocit, že mi něco chybí… už vím, co to bylo… Ing. Králík